Antiutopie
Ve svých antiutopiích Vopěnka překračuje rámec běžného sci-fi. Jeho romány jsou více psychologické a mají v sobě hlubokou nadčasovou symboliku.
Mohl by na svět přijít nějaký další mesiáš? A jak by takový příchod vnímalo jeho okolí? Byl by svými vrstevníky rozpoznaný? Eli se narodí koncem 21. století v Praze rozvrácené dlouho trvajícím suchem. Příběh vypráví jeho bratr, který se stane nechtěným poslem jeho učení.
(s podtitulem Prastarý příběh z daleké budoucnosti): Na půdorysu starozákonního příběhu o Josefovi a jeho bratrech rozvíjí autor velký román z post apokalyptické doby za cca 800 let.
Příběh se odehrává za miliony let – v éře galaktické lidské civilizace. Jako den a noc si jsou vzdálení Ron a Jelsa – narození v různých slunečních systémech. Nenávist jejich civilizací má nakonec na jejich životy stejně zničující vliv, jako tomu bylo v případě Romea a Julie ve slavném Shakespearově dramatu. Vopěnka zde také rozvíjí svou vlastní fyzikální teorii o kvantově-duchovním propojení lidských duší.
Konec zákona
Když praskne tenká slupka civilizace a padnou morální zábrany, ke slovu přicházejí démoni dřímající hluboko v nás. Jeden z nejdrastičtějších románů současnosti vypráví příběh člověka, který propadne zlu.
Martin Vopěnka 