Poslední stanice Hamburk

Drsná výpověď o touze a zradě

Román Poslední stanice Hamburk je na české poměry nezvykle drsnou a sžíravě upřímnou výpovědí. Oproti nihilistickým románům Michela Houellebecqa, ke kterým může být přirovnáván, je v něm přece jen víc záblesků naděje.

Marek se ocitá uprostřed hluboké osobní krize. Žije v ochladlém manželství a práce makléře s bitcoinem ho vnitřně neuspokojuje. K tomu ho od dětství provází pocit viny. Osud jako by mu nepřál: jeho duševně nemocná máma spáchala sebevraždu, když mu bylo třináct, a jako dvacátník se musel utkat s rakovinou.

Začne si pohrávat s myšlenkou, že by někoho zabil. Jenom tak – z nutkavé potřeby být jednou provždy nesmazatelně vinen.

Pak ale potká spolužáka ze základní školy Černáka – třídního grázla, ze kterého měl v dětství strach, ale zároveň mezi nimi byla až magická přitažlivost. Zbohatlý Černák produkuje porno v Hamburku a vlastní tam nevěstince. A Marek se tam za ním vydává. Je to temný svět podsvětí, a přece v něm Marek natrefí na svou osudovou lásku. Jenomže je to Černákova holka.

Jak dopadne milostný trojúhelník mezi pornoherečkou, bossem hamburského podsvětí a zamilovaným Markem, který za sebou spálil všechny mosty?

360 stran, vázáno s přebalem