Přerostlá třešeň
a jabloní pár.
Jinak jsou všichni mrtví.
Dědeček, babička, rodiče…
Mrtví.
Jen já tady stojím
za plotem starým.
Zavřeno.
Léto končí.
Sám s otisky lásky,
kterou mi dali.
Nahoře rybíz,
pak záhon jahod
a řádky mrkve.
Nalevo bříza cloní.
Starosti směšné,
jak ozvěna doby:
zákazy,
strachy,
rozhořčení.
Nakonec ticho.
Poslední svědek
u reznoucí branky.
Podzim už z trávy voní.
(Břevnov 17. 9. 2017)
martinvopenka.com 