Beránci boží

Třeba si najednou
vzpomenu
na plachou holku,
která si přišla vyměnit
roztrženého
papírového draka.
Vzpomenu si
na její nevinnost a smutek
a je mi jí líto
i po dvaceti osmi letech.
V malém krámku
prodávali dobří lidé
velké draky.
Vyměnili jí
toho jejího,
a prodávající řekl,
že z natrženého draka
by nebyla ta správná radost.
Ale mně přesto
i po dvaceti osmi letech
krvácí srdce
z dávného neštěstí
úplně neznámé holky
křehké jak papír.

Anebo pomyslím
na drobný dárek,
který jsem dostal
od svého syna –
nesmyslnou bustu
římského císaře,
a v ní
tolik dobrého úmyslu,
že si s ním vystačím
dodnes.
Pochopitelně,
neřekl jsem tehdy,
jakou hloupost mi koupil,
spíš jsem se zatvářil,
že nic jiného
než bustu císaře
bych ani nechtěl.

Anebo uslyším
nářek chlapečka,
který svůj dárek
cestou z obchodu
ztratil.
Vybaví se mi
vulgární otec
spílající synovi
v tramvaji
za pokaženou přihrávku
na fotbale,
přičemž na oplátku
k němu zamířil kajícný,
zamilovaný pohled.
I já sám sobě
se vybavím,
když jsem na Islandu
nespravedlivě vynadal
své první ženě.
Byla tak bezbranná
ve své lásce.

Chtěl bych je utěšit
úplně všechny:
přiložit dlaně
k hlavám jich nevinných
a čekat na záblesk
bezelstných úmyslů,
které svět navždy
mění.
Beránci boží
z mé zjitřené paměti.
Skutečnější než Ježíš.

Břevnov 26. 10.,
Josefův důl 28. 10. 2020

Benny

Úsměv našeho psa
prozařuje vesmír
absolutní oddaností.
Už jen prosťáčci a děti
umí být bezmezně šťastní.
Náš pes
je prosťáček
a trochu dítě.
Kroutí se na zádech,
stříhá ušima;
ze všech sil kotví
právě probíhající okamžik
v našich neklidných myslích.
Náš pes
je chundelatá myš;
klubíčko blaženosti.
Jeho oči
jsou plné radosti,
když nás vidí kolem sebe;
nechápe,
proč stále unikáme
do svých muset a chtít.
Náš pes
se jmenuje Benny
a neví nic o smrti.
Zvesela se staví
mezi nás a ji –
je to náš štít.
Panáčkuje a cení zuby,
nabízí se
místo všech strachů,
jež zdoláváme.
Ale my se přesto
dál bojíme
a dychtíme po naději,
a neštěká,
když vcházíme do dveří.
Náš pes
je tajtrlík
a šťastně se směje
i bez naděje.

Josefův Důl, 17. 7. 2015