Přestože se Vopěnka narodil až v roce 1963, jeho vzpomínky z raného dětství, kdy se Československo v krátkém vzepětí snažilo vykročit vlastní cestou z komunistické diktatury, mají zvláštní působivost. Týkají se i rodinných traumat a tajemství, ukazují, do jaké hloubky zasahovalo hodnotové pokřivení způsobené tehdejším režimem.

Recenze

Martin se sám a dobrovolně zříká oné clony, kterou někteří z nás zatahují za osobními prožitky, když říkají, že naše kniha je dílo fikce, že místa a lidé, kteří v ní vystupují, nemají se skutečnými místy a lidmi nic společného. Martin říká jasně a otevřeně, že píše o lidech a událostech skutečných. Říká, že nikoho nechce soudit, jeho kniha je jen pohled dítěte na svět kolem. Je to ovšem pohled tragický. Příběh, který vypráví, je nevýslovně smutný. (…)

Kniha je napsaná brilantně a nastavuje zrcadlo tehdejší komunistické společnosti, ve které jsem sama žila 32 let. Martin Vopěnka nemá žádné skrupule, popisuje ji jako peklo, tak jak jsem ji vnímala sama, společnost totálně nesvobodnou, kde všichni poddaní žili v polobídě.“

Jindra Tichá, spisovatelka Literární Noviny, 2013

Bibliografické údaje


Nakladatelství:

  • Česko: Mladá fronta, 2013
  • Rumunsko: Editura Vremea, 2015

Počet stran: 104

Zahraniční obálky: